Pátek, 11.1.2008:        Vzhůru do "ruchu velkoměsta"

Náš cirkusácký BUS najíždí na  mnohaproudovou autostrádu, Sedím na předníme sedadle, abych měla perfektní výhled a přehled, kde jedeme a kde se nacházíme. Moc ráda  toto sleduju. Jirka je ze mě "na prášky". Marie nás seznamuje s děním, co náš čeká a nemine.  Představuje nám dalšího průvodce Thajce, který s náma bude celý týden po trase jezdit a vše organizovat. Jmenuje se DŽID.  Hádáme kolik mu je asi let, má parádně bílý chrup a pořád se směje. Vybavuje nás důležitými poznatky a sděluje první nutnou změnu plánu. Tím, že jsme se zdrželi na letišti, ruší se večeře a Thajské kulturní představení. Jsme všichni vytočení, protože jsme hladoví, unavení a starej se někde o jídlo, kde si co dát a co vlastně.  Pomalu se stmívá a my dojíždíme do centra. Snažím se na mapě centra města zorientovat, zjistit, kudy právě jedeme. To se mi docela daří.

Hotel se jmenuje MANOHRA.  Je 18:45 hod. Je vysoký a nafotit nejde. Těsně vedle něj, nad parkovištěm vede nějaký most: EXPRESWAY jak čtu z mapy. To asi bude v noci rámus, říkáme si.  Vstupujeme bočním vchodem přes předzahrádku, následuje bazén a hala s internetem. Náš pokoj je skromný, s oknem do dvora, která stejně nejde otevřít. To vůbec nevadí, pokoj má klimatizaci, lednici, TV, sprchu..je jednoduchý, ale na náš pobyt  bohatě stačí.  Převlékáme se a jdeme prozkoumat okolí.

          

Marie nabídla, že nás zavede do nějaké restaurace, ale ta je nějak moc nóbl. My bychom rádi na avízované pouliční stánky, nějaké ty housenky, škorpiónky a kuře na špejli. Odcházíme, trháme se od davu a s mapou v ruce se orientuju kam, jakým směrem, a zjistit, kolik je 1cm na mapě ve skutečnosti metrů.

Jdeme ul. Silom Road směrem k uličkám Patpongu.Míjíme  první stánky se suvenýry, plácky s občerstvením, nevíme, kan dřív, kde začít. Nakonec si kupujeme první špejli. Je to kuřecí nožička a pak nějaké kuličky s omáčkou. Kuře je super, ale ty kuličky jsou rybí a omáčka je super pálivá, ale příjemně dobrá. Jsme upatlaní a vysmátí. CENA......................10 Batů  za ks.  Máme ještě nějaké ty rohlíky z domu, tak se nechceme přejídat. Já vlastně ani hlad nemám, ale Jirka se těší na uzené. Minuli jsme  Patpong, kousek odbočujeme doleva.  To n ás ale moc neláká.  Okukujeme první TUK-TUKY. Docházíme až k soše Krále Rámy VI, ale pak se rozhodujeme, že se půjdeme narovnat do postele a skusit usnout. Stejnou cestou se vracíme k hotelu. V hale u recepce je nádherné aranžmá kytice. V posteli jsme v 22 hod.

     Silom Rd. x Patpong

1 POZNÁNÍ:  - ulice Bangkoku mají strašně vysoké chodníkové obrubníky, raději chodím po cestě, což se Jirkovi nelíbí. Mě se zase nelébí nahoru, dolů, nahoru, dolů

                        - semafory odpočítávají sekundy do změny barvy. To je senza, to by mohlo být i u nás. Možná by ta doprava  u nás vypadala jinak.

                        -  přechody pro chodce mají vyznačené šipky v obou směrech, jak by se mělo chodit.

SOBOTA, 12.1.2008

Ráno do sebe kopneme po zdravotní štamprličce domácí pálenky. V 7 hod. je  první snídaně. Jak to tak bývá, dáváme si, co nám příjde pod ruku. Máme chuť skusit vše, co neznáme. je nám jasné, že vesměs se jídlo bude opakobvat, ale nedá nám ro. Např. zelí, které vypadá neškodně je opět silně pálivé. V rýži mají kousky smažených vajíček. Úžasné jsou thajské nudle. mají pro nás nezvyklou nasládlou chuť. pak jsou tady klasické tousty, marmelády, vejce, nějaký salám, zelenina a ovoce, bílé párečky, káva, džus. Šťávy k pití jsou výborné. Rozhodně to nejsou Tangy, jako ve středomoří.

Jdu so marketu. Když vyjdu z klimatizovaného hotelu, zasde mě vzduch prsští po tváři. Je šílené dusno a lapu po dechu. Kupujeme 1,5 l vody ..............20,- B

Přichází i Džid, vyrážíme k BUSu a jedeme na okruh Bangkokem.   Po prvních metrech zjišťuji, že snad všechny ulice jsou jednosměrky. Baví mě sledovat dopravum, přijít na kloub tomu, jak to funguje, jaký to má systém. Pochopit dopravní značky, vůbec je přečíet. Všude je rušno, auta, lidi, jako v mraveništi.

Kolem budovy vlakového  nádraží pomalu přijíždíme k prvnímu cíli našeho putování.

  Námětíčko s klasickou výzdobou

WAT TRAIMIT

               

 

 

 WAT  PO, kde je umístěna zlatá socha Ležícího Budhy

      

                                  

               

Sedící Budha:

       

     

Ulice Bangkoku

     

Přívozem přes řeku Chao Phraya k chrámu k chrámu Wat Arun (chrám růžových červánků)........ Moc pěkný

                 

Pohled z vrchu chrámu na řeku a do okolí:

    

        

Ulice města:

     

Oběd na kotvící lodi a okolí:

          

Královský palác v Bangkoku:

                  

 Smaragdový Budha:    uvnitř se nesmí fotit - foceno zvenčí - možno rozkliknout     na sobě má zimní obleček, pelerínu

                       

                          

Večeře s tradičním thajským programem Epos Ramakaina:

                        

Chao Phraya večer, přístav poblíž hotelu Oriental:

              

     

 Plánek kanálů a lodních taxi                                                                                     Hasiči

Neděle, 13.1. 2008

Ráno odjíždíme z města na sever. zatím je docela jasno, ale čím víc ce vzdalujeme centru, padá kolem nád větší a větší mlha. Hustější jsem nikdy v životě neviděla. Jedeme po levé straně autostrády a na to pravou není vidět, nevidíme svodidla. Chvili i zaprší.

    

Královské letní sídlo a cesta na sever  - viz následující rubrika